Náročnější konstrukce
Na stavbu zděné udírny s odděleným ohništěm už budeme potřebovat více času, než na stavbu udírny dřevěné. Také pro ni musíme vybrat permanentní místo na zahradě, neboť tuto udírnu již nebudete moci přesouvat či dekonstruovat, jak se Vám jen zlíbí.
Materiál
Jako materiál na stavbu zděné udírny s odděleným ohništěm nám bohatě poslouží obyčejné cihly. Půdorys udírny zvolíme každý podle vlastních představ, avšak nejjednodušší je, když se zvolí takový půdorys, abychom nemuseli obvodové cihly osekávat a dokonale nám vyšly na věnec ohniště. Vždy bychom měli myslet na to, že potřebujeme dostatečný prostor na ohniště a že více je někdy lepší, než méně.
Výška udírny
Výšku udírny je nejlepší zvolit tak, abychom pohodlně dosáhli na regulační klapku v komíně a zároveň abychom se nemuseli ohýbat, když chceme manipulovat s masem v udící komoře. Výškový rozdíl mezi ohništěm a komínem můžeme zvětšit prodloužením komína, udírna pak bude mít lepší tah. Regulační klapka by měla být hned nad udírnou, na konec komínu tedy dosáhnout nepotřebujeme.
Komín
Samotný komín pro zděné udírny s odděleným ohništěm by měl mít průměr přibližně 15 cm a jeho výška by se měla pohybovat mezi 20 cm a 1 m. Na vrch komínu je dobré umístit stříšku proti dešti. Celý komín se dá vyrobit z nerezové roury odpovídající velikosti. Ve spodní části komína by mělo být možné připevnit regulační klapku.
Regulační klapka
Regulační klapka je kruh z plechu, který má průměr cca 14 cm. Je k němu připevněna tyčka s kličkou, která vyčuhuje z boku komína ven. Otáčením oné kličky otáčíme klapkou v komíně a tím regulujeme množství kouře, které zůstává v udící komoře.
Dveře
Dveře do udící komory jsou nejlepší plechové, pokud by totiž byly dřevěné, začaly by se po velmi krátké době deformovat a neplnily by tak svou funkci. Dveře by totiž měly dobře těsnit, aby jimi kouř neunikal. Nejlepší jsou pak dveře dvoukřídlé, ty se totiž tolik nenamáhají a nebudou padat na jednu stranu.
Teploměr
Teploměr se přidělává do horní části udící komory tak, aby byl dobře viditelný. Nejlepší je použít přímo speciální teploměr určený do udírny, avšak postačí i zavařovací. Rozhodně bychom ale neměli použít vodní teploměr, ten totiž docela zkresluje výslednou teplotu.
Udící komora
Samotný prostor vevnitř udící komory zděné udírny s odděleným ohništěm by měl být dostatečně velký pro Vaše individuální potřeby. Pokud budete udit jen malé kousky masa a občas nějakou rybu, nemá cenu konstruovat velkou udící komoru. Nejčastěji se používají rozměry 90×90 cm či 76×76 cm. Na boky komory přiděláme lišty s drážkami či dírami, abychom do nich mohli zasunout rošty a tyče.
Zachytávací rošt
V samotném spodku udící komory by se měl nacházet rošt na zachytávání odpadajících kousků masa či jiných potravin. Tento rošt musí být lehce vyjímatelný, aby se mohl pravidelně čistit. Pro tento účel můžete využít i síť s oky od 2 cm do 4 cm, upevněnou v rámu stejně velkém, jako půdorys udírny.
Rozptylovač kouře
Udírna by nadále měla obsahovat rozptylovač kouře, díky němuž je hodnota kouře v celé udící komoře rovnoměrná a tím pádem se všechny pokrmy uvnitř udírny vyudí též rovnoměrně. Je to vlastně vyjímatelný rošt, jehož největší otvor se nachází v jeho středu. Nejlepší je mít rozptylovač z plechu, avšak vyrábí se i ze dřeva.
Plamenolam
Plamenolam je umístěný hned pod rozptylovačem a slouží k tomu, aby se plameny z ohniště nedostaly až do udící komory. Tento kus příslušenství se také vyrábí jak z plechu, tak ze dřeva, ale opět je ten plechový lepší, neboť se tak brzo nezkroutí či nepropálí. Měl by být také vyjímatelný.
Kouřovod
Kouřovod má tu funkci, že přenáší kouř z ohniště do udící komory. Může to být železná, kameninová anebo litinová roura, která by měla mít průměr cca 15 cm. Měl by mít spád minimálně 5 cm na jeden metr směrem k ohništi, aby bylo zaručeno, že kouř bude samovolně stoupat směrem vzhůru do udící komory. Nejlepší je proto postavit udírnu ve svahu, ale pokud tuto možnost nemáte, stejně dobře funguje i umělé stoupání.
Chlazení kouře
Další důležitá funkce, kterou kouřovod zastává, je chlazení kouře. To by se nikdy nemělo podcenit, neboť pokud se kouř dostatečně nezchladí, nebudeme pak mít možnost udit studeným či teplým kouřem. Ale uděláme-li na druhou stranu kouřovod moc dlouhý, kouř se ochladí až moc a nebudeme mít tím pádem možnost udit teplým či horkým kouřem. Ideální délka kouřovodu je pro běžnou udírnu 1,5 m.
Ohniště
Ohniště je nejlepší sehnat ze starých kamen, která již nepoužíváme. Ušetří nám to spoustu práce s konstrukcí ohniště a následně s jeho izolováním. Pokud nemáte k dispozici ohniště z kamen, je dobré mít alespoň dveře ohniště a dveře od popelníku. Těm přizpůsobíme velikost ohniště a následně to celé zazdíme do svahu či obezdíme cihlami. Musíme myslet na to, že dřevo by mělo hořet na roštu a popel by měl následně odpadávat do popelníku.
Regulace vzduchu
Dvířka od popelníku by měla mít ve spodní části regulaci vzduchu, aby mohl vzduch proudit od spodu skrze hořící dřevo a tím dodával dřevu potřebný kyslík k životu. Dveře od ohniště by nadále měla mít sekundární regulaci vzduchu, kde vzduch proudí ne skrz hořící dřevo, ale nad ním a nadále do kouřovodu. Tím se reguluje tah a hoření dřeva.
Finální detaily
Dno udírny se může zasypat pískem, který bude sloužit pro vsakování odkapávajícího tuku. Pokud máme udírnu postavenou na zemi, můžeme ve spodu udělat dvířka pro čištění udírny.
Pro další tipy a triky sledujte náš facebook. Pokud byste si chtěli pořídit udírnu či příslučenství k udírně, navštivte náš eshop.
